N U B I K A  -  bílý  švýcarský  ovčák a šiperka

HISTORIE

Bílá barva ovčáckých psů není dnešní novinkou, ale naopak je to původní prastaré zbarvení. Již starořímský statkář a spisov atel Columella(kolem roku 40 n. l.) žádal, aby pastýřští a ovčáčtí psi měli bílézbarvení, aby je pastýři za soumraku nemohly zaměnit s vlky, kteří vpadly do stáda.

Ačkoliv se toto plemeno zdá velmi mladé, má společný původ s německým ovčákem. Ovčáci byly využíváni hlavně k pasení ovcí, proto byla býlá barva těchto psů běžná a také žádoucí. Pro svůj reprezentativní vzhled ho chovali i Habsburkové a rod Hohenzollernů. První němečtí ovčáci,kteří se objevili na výstavách byli také bílí. Nejstarší zmínky o tomto ple meni pocházejí z roku 1882, a to z Evropy. Byl to zejména pes Grejfnarozený roku 1879 v majetku barona Knigge, který ho vystavoval v letech 1882-1887 v Hannoveru. Jelikož měl Greif vzpřímené uši (což bylavzácnost) byl použit k dalšímu chovu.

AKC registroval první bílé psy tohoto typu roku 1917. Další dorazili doAmeriky ve dvacátých letech, ale v následujících desetiletích o ně nebyl zájem. Ještě v roce 1933 označuje americký standard německého ovčáka s bílou barvou srsti za vylučující vadu. V šedesátých letech 20.století vypukla v Německu kampaň proti bíle zbarveným německým ovčákům.Velcí chovatelé na něj začali svádět všechna vážná onemocnění a špatné povahy a začali ho nazývat albínem, což byl velký omyl. Bílý ovčák má bílou jen srst, jako jiná plemena, ale pigmentaci nosní houby, pysků apod., má tmavou. Výsledkem bylo, že v Evropě podstatně vymizel. Amerika Evropu napodobila a od roku 1968 se nesměli bílý ovčáci předvádět na výstavách.

Proti zákazům se zvedl odbor a roku 1969 vznikl v USA chovatelský klub na podporu tohoto plemene. Až v roce 1970 přivezla švýcarka A. Burchová bílého ovčáka zpět do Evropy. Tohoto dospělého psa importovala z USA. Moc si cenila jejich pracovních schopností a tak se snažila prosadit i jejich oficiální chov. To se však moc nedařilo a když se odstěhovala zpět do USA, chov opět upadl. Zlom nastal až v roce 1984. Švýcar J. Epprecht se zasloužil o velký rozvoj tohoto plemene, zvaného americko-kanadský bílý ovčák, importoval několik psů a založil oficiální klub. Zájem o ně rychle sílil a koncem století už jich bylo vEvropě několik tisíc. FCI potom plemeno uznalo, jinde ale odpor k němu přetrvává. V Americe je to však stále bílý německý ovčák, kde má mnoho příznivců a samostatný klub.

Prvního bílého ovčáka dovezla do ČR v roce 1992 p. Hesová z Libně, ale první vrh štěňat s českými PP se narodil o rok později v chovatelské stanici " Acabo Czech" p. Peckové.

V 80tých až 90tých letech bylo založeno mnoho spolků a klubů bílého ovčáka a mnoho dalších psů bylo importováno z Ameriky a Kanady. Dnes už těžko zjistíme, kdo plemeno poprvé nazval americko-kanadský bílý ovčák, ale název se ujal a používal se až do roku 2002 kdy bylo plemeno předběžně mezinárodně uznáno jako - bílý švýcarský ovčák ( Berger BlancSuisse)

CELKOVÝ VZHLED

Bílý švýcarský ovčák (Berger Blanc Suisse, White Swiss Shepherd Dog) je velmi podobný něměckému ovčákovi. Je silný, zdravě svalnatý pes střední velikosti, se vztyčenýma ušima, s dvojitou nebo dlouhou dvojitou srstí, tělem podlouhlého formátu, středně velkých kostí a elegantních a harmonických linií.

Délka těla měřená od boku ramen k hýždím, je k jeho výšce v kohoutku v poměru12:10. Hlavu má silnou, suchou a k tělu dobře proporcionální, při pohledu shora a ze strany má klínovitý tvar. Lebka je jen mírně zakulacená. Nos je středně velký, s požadovaným černým pigmentem, světlejší nos je však přijatelný. Oči jsou středně velké, mandlově tvarované, trochu šikmo posazené, zbarvené hnědé nebo tmavě hnědé, očnívíčka jsou dobře přiléhající, s požadovanými černě zbarvenými očními linkami. Uši má vztyčené a vysoko posazené, paralelní a namířené vpřed, tvarem protáhlé, ve tvaru zakulaceného trojúhelníku. Krk je středně dlouhý, dobře svalnatý, elegantně klenutý, harmonicky nasazený a bezlaloku. Tělo má silná, svalnaté a tředně dlouhé. Hřbet je silný a rovný. Hrudník je ne příliš široký, hluboký asi do poloviny jeho výšky v kohoutku, dosahuje až k loktům, se zřetelně oválnými žebry. Boky má štíhlé a pevné, břišní linie je lehce vtažená. Ocas je spíše nízko nasazený, šavlovitého tvaru, směrem ke konečku se zužuje, v klidu je buď svěšený přímo dolu nebo v poslední třetině šavlovitě zatočen, při akci je nesený výše, nikdy však nad linií zádě. Končetiny má silné,šlachovité a středních kostí. Přední končetiny jsou při pohledu zpředu rovné. Tlapky má oválné, s černými polštářky a požadovaně tmavými drápky. Kůže je bez faldů s tmavým pigmentem. Pohyb je rytmický, stejnoměrný, plynulý a vytrvalý.

Pes má v kohoutku 60 až 66, fena 55 až 61 cm. Pes váží v rozmezí 30 až 40kg, fena 25 až 35 kg.

SRST A BARVA SRSTI

Vyskytuje se v krátkosrsté nebo v dlouhosrsté variantě. Na žádost klubu se na Speciální a Klubové výstavě obě varianty posuzují samostatně.

Srst se skládá ze dvou vrstev, je dobře přiléhající. Husté, jemnější podsady a u krátkosrstých z krátké, tvrdé nebo u dlouhosrstých ze středně dlouhé husté krycí srsti. Čumák, uši a přední strana končetin jsou pokryté kratší srstí. Na kr ku a zadní části končetin je srst mírně delší. Barva má být čistě bílá beze skvrn. Tolerované je mírně nažloutlé zbarvení.

POVAHA

Bílý švýcarský ovčák je bdělý, živý a pozorný pes, směrem k cizík lidem je někdy mírně rezervovaný, nikdy však není bojácný, nervózní nebo agresivní.

Jejemný, citlivý, klidný, rozvážný. Je i temperamentní, živý, vychytralý,odvážný a díky své vysoké inteligenci velmi učenlivý a snadn oovladatelný. Dominance je u něj vyjímečný jev. Psychicky dospívá podstatně později než například německý ovčák - tedy až po druhém roce.

SPOLEČENSKÁ CHARAKTERISTIKA

Je to skvělý rodinný pes. Do naší republiky byl dovezen jako plemeno společenské. Ve světě i u nás se díky své stavbě těla a povaze uplatňuje v práci např. jako pes slepecký, lavinový, hledač drog, služební, hlídač a hlavně je věrným rodinným psem, milující děti, který udělá vše pro svou rodinu. Ke své rodině a pánovi velmi přilne, je k ní velmi přátelský a vlídný. K dětem je velmi kamarádský, ohleduplný a většinou je ochotný je i poslouchat. Děti se však musí k němu slušně chovat. K cizím dětem může být nedůvěřivý - takže je nutný dozor dospělé osoby. Známé osoby toleruje a k cizím je rezervovaný až nedůvěřivý. K domácím zvířatům se chová také velmi tolerantně. Cizí psy nenapadá, ale záleží v jaké situaci se zrovna nachází.

Je temperamentní, živý, vyniká svou osobností, má silné nervy, není však agresivní. Je klidný a sebevědomý a zachovává si přirozený odstup, který vylučuje spontání přátelství k cizím lidem. Je pro svou povahu vyhledáván.

VÝCHOVA

Štěňata jsou velmi citlivá a vnímavá, zejména k nepříjemným podnětům. Pro nás banální zážitek na něm může zanechat následky do konce života. Proto je důležitá včasná a důsledná socializace, tj. vodit štěně na rušná místa, nechat ho hladit cizími lidmi a to nejméně do jednoho roku. Jinak se tento pes vychovává dobře - rád se učí a nejsou problémy s dominancí. Na výchově velmi záleží - při dobré a citlivé výchově to bude sebevědomý, poslušný a pohodový pes.

Složitější cviky je nutné odložit na dobu, kdy už je pes alespoň trochu psychicky vyzrálý - tedy po 1.roce. Výcvik poslušnosti nedělá problémy, ale nesnáší tvrdý dril !!! Jsou to dobří a pečlivý stopaři. S obranou je možné začít, až když začne pes sám spolupracovat. Nebývají tak razantní obranáři, většinou koušou jen proto, že to po nich jejich páníček vyžaduje.

DRŽENÍ

Toto plemeno je možné chovat venku a za určitých podmínek i v bytě. V bytě musí mít pes k dispozici chladnější klidné místo. Pelech má být měkký a dostatečně velký. U jedinců s delší srstí musíme, hlavně v době línání, počítat s všudypřítomnými bílými chlupy.

Venku má mít dostatečně velkou boudu, nemusí být zateplená, ale umístěna v závětří nebo v kotci. Ten by měl být prostorný. Protože tito psi nemají sklony k toulkám a rozšiřování území, mohou většinou celý den pobíhat volně po zahradě - musí mít ale správnou vazbu na pána. Proto by ho měl často brát domů a na procházky, aby měl pes jistotu, že je stále součástí smečky. Bílý ovčáci milují sníh a přes den na něm i ve velkých mrazech s chutí polehávají.

PRACOVNÍ VYUŽITÍ

Ač je toto plemeno vedené jako společenské, velmi rychle se rozšířilo do všech možných oborů. Vhodné jsou i pro ovčácký a pastevecký výcvik -bílý pes je pro dobytčata za šera a tmy lépe rozpoznatelný. Je to výborný hlídač a neváhá ohlásit vše, co se mu zdá podezřelé. Protože to není většinou velký trhač, není nutné se obávat, že by někoho omylem pokousal. Pro jejich otužilost a temperament je možné je i vycvičit do zápřahu.

POHYB

Vzhledem k variabilitě tohoto plemene je možné si mezi štěňaty vybrat velmi živého nebo naopak velmi klidného jedince. Ale v celku je aktivní. Z nedostatku pohybu může velmi strádat. Pro udržení výborné kondice potřebuje pohyb v podobě dlouhých procházek, plavání ( milujívodu ), běhu u kola nebo různých sportů. Pozor - štěňata a mladí psi se do ukončení tělesného vývoje ( alespoň do 1.roku ale lepší do 18měsíců) nesmí přetěžovat. Pokud má pes k dispozici volný prostor jako je zahrada nebo velký dvůr, bez potíží vydrží bez větších vycházek i několik dní - to když je jeho pán zaneprázdněný. Nesmí se to stát pravidlem, protože po celou tu dobu se pes velmi těší na oblíbené aktivity s pánem.

PÉČE

I když je tento pes býlí, nevyžaduje jeho srst žádnou zvláštní péči. Postačí denní kartáčování, aby se odsranily nečistoty a odumřelá srst -to je důležité hlavně u dlouhosrsté varianty. Výrok, že jeho srst je samočistící, je pravdivý. Není sice možné, aby jeho srst za blátivého počasí zůstala zářivě bílá, ale hned jak pes trochu oschne, opět je krásně bílý. Koupání kvalitním šamponem pro bílé psy se doporučuje 1 -3 krát do roka. Vhodný je i suchý šampon pro psy. Důležité je čištění uší, zubů a udržování krátkých drápků.

ZVLÁŠTNOSTI PLEMENE

Bílý švýcarský ovčák může být na výstavě zařazený i do třídy pracovní za předpokladu, že úspěšně složí zkoušky pro společenská plemena.

Toto plemeno má také nízký práh bolestivosti. Tedy dramatičtěji prožívá bolest než jiná plemena. Proto také nikdy nepoužívejte surové fyzické tresty při výcviku !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

VÝŽIVA

Základem zdárného vývoje je zdravá výživa a rozumné stravovací návyky. Štěně potřebuje ke svému růstu množství živin. Ve specializovaných obchodech( ale i u veterináře ) lze koupit kvalitní kompletní krmivo pro štěňata, které zajistí vašemu psovi dostatečný přísun všech potřebných živin, včetně vitamínů a minerálních látek. Dnes již existuje řada krmiv pro rychle rostoucí a obří plemena. Některá granulovaná krmiva mohou obsahovat velké množství barviv a dalších prostředků podporující pigmentaci srsti. Ty by u bílých ovčáků mohly způsobit nežádoucí žlutavou barvu - každý dobrý veterinář by vám měl umět v tomto směru poradit.

PRO BUDOUCÍ MAJITELE

I přes svou strastiplnou historii si v dnešní době toto plemeno našlo velmi mnoho příznivců na celém světě. Pokud tomuto psovi věnujete dostatek času a trpělivosti při jeho socializaci a následném výcviku,vše se vám vrátí v podobě příjemného, milého a oddaného společníka pro celou rodinu.